Copenhagen_2016

Dánsko. Skandinávská země, ale Skandinávie to není (leží hlavně na Jutském poloostrově). Spolu s Grónskem a Faerskými ostrovy tvoří Dánské království. Součást Evropské unie, ale euro tady není (dánská koruna, DKK, drobné mince mají uprostřed díru – stejně jako si to pamatuji z dob španělských pesos). Jedinou suchou hranici má s Německem. Omývají ho jak Severní, tak Baltské moře. A jeho vliv sahá daleko předaleko, australská opera v Sydney je z dílny dánského architekta Jørn Utzon (novinka pro mě: ať připomíná, co připomíná, ispirací prý bylo loupání pomerančů).

Při myšlence na Dánsko se mi hned vybaví některé s Dánskem neodlučitelně spojené pojmy, uloženy od dob gymnaziálních. Jiné vyplynou na povrch až déle. Další se v paměti toulají poměrně dlouho. Shakespearův Hamlet, princ dánský. Hans Christian Andersen. Malá mořská víla. Tycho Brahe. Lars von Trier. Stavebnice lego. Pivo Carlsberg. Firma Maersk zabývající se mimo jiné i lodní dopravou. Dánská státní vlajka je nejstarší na světě.  Dánština nemá výraz pro „prosím“ a děkuji se řekně „tak“. Některé mýty musím rozbourat a mylné představy upravit. Londýn není nejdeštivější a Holandsko není jediná cyklistická velmoc.

Pohodlně se posaďte a mé kodaňské postřehy si přečtěte zde.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *